Komikovi
& Andymu
Komik: "Kto nespal s Andym, nevie, čo je sex."
*
Existuje mnoho teorií o původu homosexuality - od působení rodičů v dětství až po genetiku. Jsou velice lákavé, ale musím říci ne! Stokrát ne! Já jsem se stal homosexuálem díky večerníčkům.
Když jsem ještě bylo dítě, bylo jsem velmi učenlivé, vnímavé k příkladům, věřilo jsem v pravdivost pohádek a snažilo se z nich brát příklad do dalšího života. Uznejte však sami, co jsem si mohlo odnést z večerníčku „O Křemílkovi a Vochomůrkovi", kde tyto dvě bytosti (evidentně mužského pohlaví) spolu žijí v jedné chaloupce, spí v jedné posteli... Možná jsem tenkrát ještě váhalo, ale začali vysílat další večerníček „O Štaflíkovi a Špagetkovi". Oba by byli bývali šťastni, nebýt toho proklatého ženského elementu - vrány. Z toho mi jednoznačně vyplynulo, že ženy jsou potvory, které narušují jinak harmonické soužití dvou mužů. A šlo to dál a dál - „Bolek a Lolek". (Och, jak jsem tenkrát litovalo, že nemám bratra!) Stejně tak i u poněkud narcistického „O klukovi z plakátu". A jako by toho nebylo dost, na obrazovce se objevily Bob a Bobek - „Králíci z klobouku". Jak byli roztomilí, když vstávali ze spolčeného pelíšku! Možná jsem ještě neustále váhalo, jsouc ovlivněno „Makovou panenkou a Motýlem Emanuelem" - ten zmatek v mé nebohé dětské duši. Naštěstí netrvalo dlouho a Jiránkův večerníček „A je to!" mě přesvědčil o tom, jak dva muži dovedou dokonale pečovat o domácnost a zvládnout jakýkoliv problém. To jsem již bylo na správné cestě, jen jsem nechápalo, jak je to s potomstvem. Tento problém byl naštěstí hravě vyřešen sledováním večerníčku „O dvou čmelácích - Norbertovi a Hubertovi", kteří spolu měli dítě. Ta úleva - všechno jde.
Od té doby jsem trochu zestárl, na některé večerníčky, které mě ovlivnili, jsem zapomněl, nicméně přesto se snažím řídit jejich poselstvím. Již dvakrát jsem měl šťastný svazek s klukem - ten první skončil po dvou letech, ten druhý trval o něco déle. Oba však zkrachovaly, oba zůstaly bezdětné (a to jsme se tolik snažili...). Tak nevím, dělám něco špatně? Nebo mi tenkrát lhali?
George
P. S.: Před chvílí mi kamarád prozradil že: „Koneckonců, žádný večerníček taky netrval déle než dva měsíce..."